Inspirováno Kilgorem Troutem, nedoceněným autorem sci-fi povídek, kterým se dostalo místa jen v pornografických časopisech.
Adron se probouzel do nového dne. Adron je vesmírné těleso, které by Pozemšťané nazvali planetou nebo exoplanetou. Pozemšťané si potrpí na přesné názvy. Protože však o existenci Adronu nemají ani zdání a samotní Adroňané nazývají tu kouli plující vesmírem zkrátka Adron, budeme ji pro jistotu i nadále považovat za vesmírné těleso.
Jak už jsem řekl, na jedné polokouli Adronu právě skončila noc. Běžná Adronská noc trvá průměrně dvakrát déle než pozemská. Během roku, který je průměrně dvakrát delší než pozemský, se její délka sice mění a kolísá, v průměru však každý Adroňan naspí dvakrát víc než Pozemšťan. Příchod nového dne je na Adronu oznámen sirénou a rozžehnutím pouličního osvětlení. To proto, že na Adron dopadá velmi málo vesmírného záření. Adroňané vymysleli způsob, jakým lze světlo z kosmu nahradit umělým světlem. Když v pozemském roce 2020 naposledy navštívili Pozemšťany (ti o tom neměli nejmenší tušení), napadlo je, že by bylo fajn mít na Adronu trochu víc světla. V adronském roce 325 tak bylo zavedeno umělé světlo, které dokázalo celou planetu rozsvítit jako vánoční stromek. Na Adronu se Vánoce neslaví.
Pozemský kalendář je velmi zvláštní věc. Cizinec by se mohl mylně domnívat, že modrá planeta v galaxii Mléčná dráha je osídlena teprve 2020 let. Pokud by tomu tak opravdu bylo, muselo by na něj nesmírně zapůsobit, jaký pokrok za tu dobu Pozemšťané udělali. 2020 let je však jen nepatrný zlomek v éře Pozemšťanů – před 2020 lety se narodil muž, kterého o několik let později přitloukli ke dvěma dřevěným kůlům a nechali ho tak, dokud neumřel. Jmenoval se Ježíš, uměl léčit nemocné, chodil po vodě a tak dále. Patrně to byl velmi významný muž, když jeho narozením začal nový věk Pozemšťanů. A pak ho někdo významnější dal zabít.
Cizinec by patrně nepochopil, že rok 2020 je pouze číslo, které ukazuje křesťanský kalendář. Křesťanství je jedno z náboženství, které si Pozemšťané vymysleli. Náboženství je učení o tom, že je třeba v něco věřit a že to něco se může hněvat nebo radovat podle toho, jak se Pozemšťané chovají. Po zásluze je odměňuje a trestá. Prý. V zásadě existují tři hlavní něco, které Pozemštané uznávají: křesťanství (2020), islám (1442), židovství (5781). Tato tři něco nejspíš zastupuje jedna a táž osoba, která podle Pozemšťanů pravděpodobně tráví svůj nekonečný život (lépe řečeno existenci) na kupě načechraných obláčků. I když se na ty obláčky už pár Pozemšťanů podívalo shora, žádnou „existenci“ tam nespatřilo, a dokonce zjistilo, že kdyby tam nějaká existence chtěla prodlévat, musela by kvůli složení obláčku nutně propadnout dolů, ostatní si neustále myslí a věří a doufají, že tam někdo sedí a pozoruje je. Já sám se domnívám, že kdyby tam kdysi někdo opravdu seděl a takříkajíc prodléval, byl by buď zasažen jednou z družic, které Pozemšťané neustále vypouští, nebo by znechucen vstal a odešel prodlévat někam jinam. Družice jsou kovové předměty, vzdáleně připomínající nepovedenou zvětšenou karikaturu ptáka, které Pozemšťané vystřelují pryč z planety a po několika letech se klepou hrůzou, aby ta padající karikatura ptáka, která pravděpodobně ztěžkla natolik, že ji ani celý vesmír neunese, nespadla na město. Zanedlouho vystřelí další a celý proces se opakuje. Město je znehodnocená část země, zastavěná lidskými příbytky, kolejemi, letišti, nákupními centry a jinými železobetonovými konstrukcemi, v nichž se lidé cítí bezpečně a můžou v nich krkat, prdět, jíst, pít a milovat se. Kdyby neexistovala tři něco, byla by města o moc bezpečnější. Víra ve tři něco však občas způsobuje nekontrolované pády budov a dělá z nich hřbitovy. Většinou jsou doprovázeny velkým ohňostrojem na počest obětí. Kdyby se někdo díval z obláčku, viděl by jen ohňostroj a potěšilo by ho to.
Adron právě prožívá 413. den roku 475. Znamená to, že od zavedení umělého osvětlení pro celou planetu uplynulo 150 let. Jak jsem řekl, čas na Adronu ubíhá dvakrát pomaleji než čas na Zemi. Přepočteno na pozemské roky tedy právě běží 950. rok Adronské civilizace. Před 950 lety se na Adronu zhmotnila myšlenka existence. Pochopte: život, jak jej známe, na Adronu existuje 950 let. Před 950 lety a 45 sekundami vzniklo na Adronu několik myšlenek: myšlenka jednoty, vědění, rozumu a loajality. Tyto čtyři myšlenky se silou vlastní vůle zhmotnily.
Nevypadají jako Pozemšťané a rozhodně nejsou zelení. Jsou průměrného vzrůstu a jejich povrch má neurčitou barvu. Celé jejich tělo je schopno myšlení. Nemá záhyby ani periferní, méně důležité části. Tvoří dokonalý celek průměrného vzrůstu, průměrné hmotnosti a velmi neurčité barvy. Čtyři myšlenky se na Adronu zhmotnily, protože se chtěly zhmotnit. Netázaly se nikoho o dovolení, nečekaly na výzvu a už vůbec je nenapadlo, že by je měl zhmotnit někdo jiný. Dokonale prodiskutovaly tvar svého budoucího těla a po pečlivém zvážení na zlomek sekundy pomyslely na svou fyzickou schránku – a byly.
Planeta Adron je zhruba 5x větší než Země. Neobsahuje zlato, stříbro, platinu, uhlí ani ropu. Existence, které se na Adronu zhmotnily, jsou si těchto nedostatků vědomy. I když zmíněné suroviny nikdy neviděly, vědí o nich vše. Jako dokonalé myšlenky se rozhodly, že tyto nevýhody nebudou vnímat. Z neexistence zlata, stříbra, platiny, uhlí a ropy učinily fakt. Na Adronu není voda ani atmosféra. Myšlenky se těmto nedostatkům přizpůsobily – nepijí a nedýchají. Jen jsou. Tyto nepříjemnosti, jimž musely čtyři počáteční myšlenky čelit, změnily na fakta během okamžiku. Celý proces řešení možných problémů s nedostatkem zlata, stříbra, platiny, uhlí a ropy trval 40 sekund. Další 4 sekundy myšlenky přemýšlely o svém zhmotnění, půl sekundy trvalo určit správný tvar těla a další tři desetiny trvalo samotné zhmotnění. Během dalších dvou desetin sekundy prozkoumaly vesmír a nalezly Zemi. Prohledávání vesmíru bylo nesmírně nudnou událostí, protože bylo už mnohokrát učiněno – každá z myšlenek byla rozprostřena v každém okamžiku po celém vesmíru a zároveň neexistovala nikde jinde než na Adronu. Jako nezhmotněné úvahy se setkávaly nikdy a pořád, ale až ve svých tělesných schránkách, které vypadaly jako vznášející se horkovzdušné balony a neustále se vlnily, konečně pochopily poslední, přesto prostinký problém fyzického bytí. Teď znaly a věděly vše.
Jeden Pozemšťan kdysi řekl, že jen dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost. O nekonečnosti vesmíru trochu pochyboval. Jmenoval se Albert Einstein. Byl to Němec, který umřel ve Spojených státech. Německo a Spojené státy (USA) jsou dvě země, které spolu bojovaly, aby už nikdy nebyla válka. Potápěly lodě, zabíjely vojáky a z letadel na sebe házely spousty obtloustlých kovových válců, které při dopadu na zem dělaly ohňostroj a tak dál. Netrvalo to nijak dlouho, ale dost lidí na to doplatilo. Pozemšťané si důvod k rozepři najít umí. Na Adronu za celých 950 let a 7 sekund existence tamních bytostí vznikl jediný spor, který trval přesně sekundu. Dvě původní myšlenky, rozum a jednota, se velmi dlouho nemohly shodnout na tom, zda je Adron středem vesmíru. Rozum tvrdil, že Adron jakožto středobod vesmíru je jediným rozumným důvodem, proč se zhmotnily právě zde. Naproti tomu jednota tvrdila, že středem vesmíru je vesmír jakožto celek. Každá jeho část je prý jeho začátkem, středem i koncem najednou. A díky tomuto faktu (protože o nic jiného než o holý fakt se nejedná) drží vesmír v dokonalé jednotě pohromadě. Přibližně po sekundě rokování se rozhodly, že tento problém zruší. Zkrátka přestal existovat.
Pozemšťané žijí svůj život plný drobných rozdílů, kuriozit a malých podivností. Ženy jsou blond, černovlasé, hnědovlasé a zrzavé. Jsou hubené, štíhlé, plnoštíhlé a tlusté. Nemají penis a používají jinou část mozku než muži. Penis je mužský pohlavní orgán, který se při vzrušení nalije krví a ztvrdne. Když mají dva Pozemšťané odlišného pohlaví štěstí, při jejich sexuálním styku dojde k početí plodu – dítěte. Početí je radostná událost, proti které existuje hodně druhů ochrany. Rakovina není radostná událost a neexistuje proti ní žádný druh ochrany. Pozemšťané považují svou civilizaci za vyspělou.
Adroňané neznají penis. Neznají pohlavní styk. Ani rakovinu. Už skoro pět sekund se čtyři původní myšlenky snaží pochopit podstatu lidské existence. Existenci Pozemšťanů nechápou: zabíjejí před zrozením i po něm, jsou nemocní, umírají hladem, míchají železo s betonem a nechávají si je padat na hlavy. Země určitě není středem vesmíru.
4 bytosti jsou bezradné. Asi tak během sekundy je jich milion. Jednotný rozum jim pomůže pochopit lidskou existenci. Z nějakých důvodů pro ně není pouhý fakt. Nepřítomnost zlata, stříbra, platiny, uhlí a ropy na Adronu umějí vysvětlit. Umějí vysvětlit polohu Adronu ve vesmíru. Neumějí vysvětlit existenci Pozemšťanů. Milion stejných jedinců, z nichž každý první je jednota, každý druhý je vědění, každý třetí je rozum a každý čtvrtý je loajalita, teď dumá o lidské existenci.
Pozemšťané jsou zvláštní. Pláčou, když se mají smát. Smějí se, když mají plakat. Zabíjejí, co by mělo žít a živí, co by mělo být zabito. Nemyslí na ostatní, jsou sobečtí. Žijí pro jeden okamžik v přítomnosti, který jako by neexistuje v minulosti ani budoucnosti. Milují a nenávidí zároveň. Jsou nestálí, zranitelní a neumí se bránit. Žijí sami pro sebe a bezohledně.
Adroňané jsou neochvějně jednotní. Jsou loajální. Jediná z milionu a čtyř myšlenek by mohla zničit celou jejich existenci. Stačilo by pomyslet a v mžiku by Adron byl znovu pustou planetou, 5x větší než Země.
4 bytosti (myšlenek je milion, ale k jejich zastoupení stačí 4 původní) váhají. Celou historii lidstva prostudovaly během 2 sekund a nenašly odpověď na svou otázku. Zdá se, že Pozemšťané nemají účel. Poprvé nejsou schopni označit řešení problému jako fakt. Nabízí se jedna možnost: zinscenovat existenci Pozemšťanů na Adronu, přijmout jejich emoce, rozum, technologie, města, kůži, rasy, národy.
Milion a čtyři bytosti se mění v 500 002 mužů a 500 002 žen. Stávají se právníky, doktory, prodavači, piloty, letuškami, číšníky, řidiči, vědci, inženýry, makléři a tak dále. Jezdí autem, vlakem, metrem, tramvají, autobusem, nadzemkou; létají letadlem a plují na lodi (stvořily si i kus vody). Adroňané vnímají blikající nápisy, poutače a billboardy. Vypadají takhle:
Plastické operace
S námi budete bohatší
Stvořili jsme nejrychlejší automobil
Váš trávník bude zelenější
Adroňané propadají panice. Nejsou zvyklí soutěžit. Rozdělili se na 4 skupiny: jednotu, vědění, rozum, loajalitu. Uvědomují si plně podstatu svojí existence: musí být lepší, nejlepší. Chápou podstatu lidské existence.
Trvalo 45 sekund, než se na Adronu objevily první bytosti. Trvalo 475 adronských let, než nalezly otázku, na kterou neznaly odpověď. Trvalo 45 sekund, než je odpověď, kterou neznaly, zničila. 4 původní myšlenky se rozhodly ukončit svou existenci.
Máte-li zájem o zasílání nových povídek e-mailem, kontakujte mě na zimmicz@gmail.com. Rád vyhovím.
Chcete mi něco sdělit? Do toho!
Pokud se vám povídky líbily, možná vás zaujme také můj blog. Inspiraci, která je při psaní opravdu potřeba, čerpám od autorů českých i zahraničních.